Kousnutí a co dělat? |
Teď přivádím koně, je mu 2,5 roku, hřebec, ale tady je problém: kouše, a to dost silně, cíleně a bolestivě. Když stojí na vodítkách, tak je to ještě v pohodě, ale když ho třeba jen držím na ohlávce, může se kousnout a rovnou se postavit a mávat nohama přímo na mě, už jsem ho zkoušel trestat a jen ho odhánět a držet. Jediná cesta ven před čištěním-osedlání je pustit ho ven do výběhu na 15 minut a bude se chovat normálně.
Ale kůň by měl reagovat klidně na nasazení ohlávky a opuštění stání na laně, nevím, co se dá dělat, je to dokonce děsivé, když mává nohama.
Dohazovač
Pro
Snaží se s tebou hrát. Nejprve ho přesuňte buď ve výběhu, nebo na výpadové lince. Dejte mu najevo, že se vám taková „hra“ na hlavu nelíbí, a když se chová dobře – skloní hlavu a uvolní se – drbat, chválit, léčit, tedy naopak povzbuzovat.
Puma89
Člen
Umí to, když například chci změnit směr na výpadové lince, jen se neotočí, postaví se čelem ke mně, kousne a může skákat, už jsem ho zkoušel odehnat a všechno možné.
Dohazovač
Pro
Kůň ale není natahovací hračka – namotáte ho a vedete. Má psychologii, snaží se s vámi komunikovat, ale vy se jí nesnažíte porozumět. Navíc 2,5 je pořád jen hříbě, pořád si hraje jako všechny děti.
Puma89
Člen
To je jasné všemu, samozřejmě, ale v tomto případě dobře ví, že to, co dělá, je špatné.
Kriste
Pro
NH ve vašich rukou.
Nafaněčka
Člen
Slyšel jsem o metodě, kdy se kůň učí nekousat docela krutě, ale účinně: když kůň kousne třeba do ruky, tak po navlečení více vrstev oblečení můžete místo neustálého kousání pořádně zalít octem (naředěným), nebo když máte při kousání úžasnou reakci, do zubů se nějak zapíchne spařený tuřín (není chutný a moc horký a říká se, že jsme jednou). Sám jsem se s tím popravdě nesetkal. A tak, jak bylo řečeno výše, můžete také dělat NH-oy
B-veter
Pro
Oh, stejně jako můj. Jen o něco starší než já, ale už ne. Vlastně jsem se velmi rychle zbavil zvyku „skákat ze svíčky“ – metodou „léčby lopatou“ – několikrát jsem se pokusil srazit hrudníkem cvalem a několikrát skočit ze svíčky. Moje rozhořčení bylo zjevně tak velké, že dvakrát stačilo, abych pochopil, že ani to ani ono nelze udělat. Zřejmě zafungovalo rozhořčení, protože. Měl jsem v rukou bič a nemyslím si, že jsem koně pokaždé trefil. Emocionální náboj ale rozhodně zasáhl
Ale pořád kousne, plácnutí bičem, když teď nemám náladu tě zabít, a abych byl upřímný, nevím, co mám dělat. Nefunguje to rozčilovat se – kouše, když se nudí nebo když se snaží hrát. Zdá se, že ani na jednom místě není nijak zvlášť vinen. Trest rozhodně nefunguje – kouše ještě aktivněji, myslí si, že si s ním tak hraju, zřejmě chce jen kousnout a utéct ode mě. Přestal jsem ho trestat a začal koni jednoduše čistit obličej – stal se méně kousavým, ale stále kouše. Nikdo vám neříká, jak se vypořádat s tím, co je „ve vašich rukou“. Chci říct, no, existují tato cvičení, jak ho poslat z jeho osobního prostoru, nastavit směr a chůzi – teoreticky to všechno dělá, pronásleduje, zastavuje, otáčí se na povel atd. To nejde. Pravda, naše poslušnost je stále 80-90 procent, ne stoprocentní, ale zpočátku byla téměř nulová. Už se naučil poslouchat a všechny tyto věci dělá. Nechoval se o nic lépe.
NIKA_05
Nováček
Stanovte si přísné hranice osobního prostoru. Nemá cenu experimentovat – když jsem se snažil bouchnout do svého hřebce, tak se prostě postavil na zadní, přispěchal, chytil mě za rameno a hodil mě na zem, zamával jsem čumburíkem, jo. “Rozhovor s koněm” Henryho Blakea a lopata na chumbura, nikdy mě nenechala jít před ní, uvolněte se – sežere vás to. Rozkaz zněl takto: Jdu do stání, povel „umístit!“, pokud se hned nezařadí u krmítka, dostane vyfouknutý míček s držadlem (bál se toho), obléknu ho, očistím a vyndám ven. Na výpadové šňůře se mohl řítit na bič, na člověka, tak jsem na bič přivázal malou taštičku a po práci se dal i pohladit. Pokud ho po práci pustíte do výběhu, stane se opět drzým. Na koni je to normální poctivý kůň, ale v běžném životě je to vzácná šelma.
Puma89
Člen
tady něco podobného, díky za radu, v zásadě jsme to zkoušeli i s lopatou, ale nějak to moc nepomáhá.