PÁV. NEJKOZUMNĚJŠÍ A NEJATRAKTIVNĚJŠÍ | – Hlavní farmářský portál – vše o podnikání v zemědělství. Farmářské fórum.
Často dostávám otázku – k čemu je tento páv? Kladou málo vajec, až tucet na samici. Maso je opravdu chutné, ale jen si představte, páv obalený majonézou – při porážce se vám bude třást ruka. A co teprve otravování všech vašich přátel, sousedů, známých i úplně neznámých lidí, přemlouvání, abyste si vytrhli pár peříček z ocasu! Tady nejsou žádní pávi ani nervy. Mezitím se držím.
Mláďata se líhnou 28.-29. den s křídly, ale díky bohu ještě nelétají. Jejich hlavy jsou malé, ale překvapivě hloupé. Než bude majitel čekat na běžný zájem o jídlo z jejich strany, pronese různá sprostá slova. Ve srovnání s kuřaty rostou paví mláďata pomalu. Zvuky, které mláďata vydávají, jsou docela příjemné, pískají skoro jako hýl, což se o dospělých pávech říct nedá, sousedé se neustále ptají, co je to za kočičí koncerty na dvoře?
První dny mládě pavů sedí tiše a klidně. Po 3-4 týdnech ale mrštná mláďata potřebují oko a oko – vzlétají hravě. Kdekoli skončí – v houštinách kopřiv, na palivové dříví a na stovkách dalších míst, kam by nevylezl jediný chytrý ptáček. Navíc je odtamtud musí vylovit majitel. Paví matku by kvůli této hlouposti nikdy ani nenapadlo hledat paví mláďata. A ne nadarmo se slepičí matka dívá na paví mláďata, jako by šlo o nějaké nedorozumění.
V první zimě chovám mláďata při teplotě ne nižší než 10 stupňů. Bydlení v uzavřených prostorách je plné hromadění velkého množství trusu, který nemá zcela pevnou konzistenci. Navíc je velmi páchnoucí, žíravý – veškerá barva na podlaze pod ním začne okamžitě bublat a odlupovat se.
No, co dělá pávy tak krásnými, je známo. V prvním roce je jejich záď (hovorově nazývaná ocas) pokryta šedým peřím s černými pruhy, pouze samec má v této době elegantní modrý krk, hřebeny na hlavě rostou jedincům obou pohlaví, ale ostatní ptáci často se jim to na dvoře nelíbí Takový provokativní účes a klují toto místo mezi pávy, dokud nevykrvácí.
Ještě před příchodem jara začínají mladí samci rvačky, a to natolik, že peří prostě poletuje. Každý chce vládnout. Peří však vypadává i samo. Na konci srpna až září pávi ztratí celý horní ocas. Při volném držení ptáků na dvorku je nutné zastřihnout jim primární letky na jednom křídle a dvorek obehnat dva metry vysokým plotem, aby neulétli. Druhou zimu mají pávi v horním ocasu zelené peří, i když zatím bez očí. Zelených peříček je jen pár, ale zbytek je stále šedý s černými pruhy. Peří roste celou zimu.
Na konci léta téhož roku opět vypadne celá zadnice. A teprve ve třetím roce můžeme vidět ty velmi „romantické oči“, které nemají u jiných ptáků stejné krásy. Pouze samec ukazuje elegantní ocas ne, když si to majitel nebo jeho hosté přejí, ale když se mu to líbí.
Elegantní peříčka s „očima“ každý rok narostou o 15–30 cm, což znamená, že okouna je třeba zvednout. Pávi nejdelší peří nevyčistí, prostě na ně nedosáhnou, při chůzi alespoň zvednou ocas.
Doba páření pávů začíná ve třetím roce a samice začínají klást vajíčka. Místa pro tuto akci si nevybírají. Dokážou naklást vajíčka na strom, na hromadu hnoje, pod keř, do slepičího hnízda a dokonce i na chřadnoucí ptačinec černý. To je mimochodem ještě lepší, protože vzácný páv přežívá na vejcích až do konce termínu. Stává se, že chce odejít – odchází a nemyslí na návrat.
Pokud jde o jídlo, tyto imaginární klování klují stejně jako kuřata. Hmyz sbírá vše, co se jim vejde do zobáku. A hrabou v zemi stejně jako nosnice, jen ladněji a do větší hloubky, protože mají delší nohy. Takže v zahradě a zeleninové zahradě jsou tito ptáci přírodní katastrofou. Pokud narazí na keř malin, rybízu a bobulí, majitel si ani nevšimne, jak plody jeho práce zmizí beze stopy. Pokud poupata stále kvetou, čeká je stejný osud. Nejpůsobivějším pohledem jsou ale pávi v hromadě odpadků. Přesnými údery svých ostrých zobáků odhánějí kuřata od čerstvě vyhozeného kuchyňského odpadu. Páv nepohrdne roztáhnout svůj luxusní ocas přímo tam, aby zabránil kuřatům, aby se zde hrabali.
Na společném dvoře pávi terorizují ostatní drůbež, ale ne všechny, ale jednotlivá kuřata, perličky, kachny atd. Jediný, koho nikdy neobtěžují, je kohoutek královský, který se na ně i přes svůj malý vzrůst snese.
Na jaře je z našeho dvora slyšet srdceryvný křik zejména ráno a po západu slunce, když jdou spát. A obvykle je „vezou“ výš, aby spali – na strom, plot nebo střechu. Při pohledu na noc se díváte očima a jejich siluety jsou proti obloze.
Tak proč je potřeba, tenhle páv? Často na to myslím, když po náročném dni sedím na verandě svého domu a dívám se na majestátního ptáka, který se prochází mezi slepicemi. Sleduji. A já se postupně v duchu zotavuji po celodenním stresu. Kousek po kousku se mé rty roztáhnou do úsměvu, těžké myšlenky, pokud nějaké byly, někam odletí + A další den jsem připraven vrhnout se zpátky do problémů kolem pávů
Redakční rada časopisu „Dvorní hospodářská zvířata a hospodářství“
Přihlásit se můžete zde pro časopis „Yard Livestock and Economy“