Stepi Krasnodarského kraje: Vegetace Kubáně
Stepní vegetace kdysi pokrývala celou severní nížinnou část kraje, která patří do stepního pásma (kraje) a tvoří asi polovinu jeho území. Na východ od Azovského moře sestupují v rozsáhlém masivu na jih, do podhůří Kavkazu (tzv. Azovské stepi). Většina z nich je spojena s Kubánsko-Azovskou nížinou a pouze na východě vystupují k výběžkům Stavropolské pahorkatiny.
Více než 70 % plochy stepí je oráno a zabíráno zemědělskými plodinami (Připomeňme, že monografie vyšla v roce 1981. Dnes lze hovořit o orbě více než 90% stepních území a zbývající zpravidla podléhají více či méně intenzivní pastvě. Malé oblasti pravé stepi se staly vzácností.Stepní vegetace se zachovala pouze podél cest a řek, roklí a roklí, v blízkosti lesních pásem a sídel, v místech nevhodných pro zemědělskou zástavbu.
Azovské stepi odpovídají typickým černozemím. Dominují drnové trávy, především xerofyty – pýr (úzkolistá, chlupatá, ukrajinská aj.). Z malotravních trav je zde hojnost kostřavy a hodně tenkonohé (Keleria sizaya). Vyskytují se zde i oddenkové trávy – sveřep bezrypý, angustifolia bluegrass, na vláhově příznivých místech – rákos zemní, pšenice plazivá, ostřice raná oddenková. Četné jsou forby ze směsi mezofilních druhů (slunečnice šestilistá, jetel horský, vikve tenkolistá, pomněnka lesní) s xerofilními druhy adaptovanými na aridní stanoviště (vojtěška rumunská, pryšec stepní, šalvěj širokolistá, visutý a dubová šalvěj atd.). Mezi podrosty se občas vyskytuje pelyněk rakouský a kapitolata drobnokvětá.
Stepi Krasnodarského kraje se vyznačují přítomností velkého množství efemérů a efemeroidů (vytrvalé rostliny s krátkou vegetační dobou, omezenou na jaro, kdy je hodně vlhka a tepla). Ephemeroidy zahrnují bluegrass, pažitku, tulipány a drůbež. Z chvojníků se často vyskytují: ptačinec tymiánový, pryšec srpovitý, záď ranná, violka čínská, lamač protáhlý, rozrazil jarní aj.
Během kvetení dávají forby stepím jas a barvu, a proto dostaly název barevné stepi. Step rozkvétá nepřetržitě od tání sněhu až do začátku července, kdy začíná blednout: zrna usychají a mnoho druhů bylinek bledne. Některé druhy stepních rostlin však kvetou až do podzimu, kdy některé druhy mohou s příchodem dešťů znovu kvést. Obecně lze říci, že forbník kvete téměř nepřetržitě od jara do podzimu.
Ani ve zbývajících oblastech stepi není travní porost téměř nikdy v původním, přirozeném stavu. Během pastvy mizí péřové trávy a jejich místo zaujímá kostřava, takže v dnešních stepích kostřava-péřovitých může být těžké najít pýr. Při intenzivnější pastvě zaujímá dominantní místo v travním porostu modřinka štíhlá neboli živorodá a kostřava je značně prořídlá. Mezi forbínami se stávají běžnými letničky – růžkatec, pouštní alyssum, rozrazil (ve skutečné, prvotní smíšené stepi je jejich podíl velmi malý, protože rostou převážně na otevřené půdě, která je celá pokryta drnem. Letničky ve stepi jsou známkou její degradace). Někdy se pelyněk rakouský silně vyvíjí (na Tamanském poloostrově jsou zřejmě prapůvodní druhy pelyňku, tvořící unikátní společenstva – pelyňkové stepi). Pokud se orba a pastva zastaví, postupně se obnoví struktura a složení travnaté stepi z kostřav a peřin (samozřejmě za předpokladu, že je kde se vzpamatovat – často z komunity definitivně vypadne úplně zmizelá péřovka, což komunitu značně ochudí.).
V úzkém pruhu od východu jsou hranice Krasnodarského území napadeny výběžky Stavropolské vrchoviny. Zde jsou travní, kostřava a suché stepi. Vyznačují se dominancí pravých xerofilních trav, hlavně péřovin (Ukrainian pérovník, Lessing pérovník – pýr), dále kostřavy. Tráva netvoří uzavřený kryt a ponechává značné mezery mezi trávníkem. Mezi travnatými drny nalézají úkryt druhy forbů. V travním porostu většinou nehrají nápadnou roli a poměrně hojně se vyvíjejí pouze v letech s vysokými srážkami.
A.P. Tilba, „Vegetace regionu Krasnodar“.
Mlhy.
Fotografie autora.
Krasnodar, 29. dubna 2012